Seznámení s ručně předenými přízemi
Pro mě osobně jsou ručně předené příze luxusní zboží, vůbec to nejlepší, co lze na trhu k pletení a další tvorbě sehnat. Možná si říkáte – „No, tak to nevím…“.
Ráda Vám představím nějaké klady (a zápory) ručních přízí.
Myslím, že vůbec první a nejdůležitější věc je, že každý milimetr, každý kousíček takové vlnky projde pod rukama člověka. Každá jedna samostatná příze se ocitne v mých rukou několikrát, při samotném předení, při následném skaní (stáčení dvou pramenů příze k sobě tak aby vznikla příze), při konečné péči (v lázni) a fixaci.
Není to tak, že jedna příze je hotová za deset minut. Celý proces předení zabere několik hodin času. Já věnuji několik hodin svého času tomu, aby vznikla jedna krásná a jedinečná příze.
Druhá a neméně důležitá věc je materiál. Přede se totiž téměř vždy z přírodních (živočišných a rostlinných) vláken. Ta doba, kdy se předla a používala výhradně kousavá a hrubá vlna je dávno pryč. Dnes přadlenky využívají širokou škálu materiálů s různou jemností – jen ovčí vlna nabízí mnoho různých typů vláken (podle plemen ovcí – Merino, Romney, Shetlandská atd., a následně každé plemeno nabízí různou jemnost; přede se ale též z koz (mohér, kašmír), z lam, z angorských králíků i z tibetských jaků. Všechna tato živočišná vlákna mají skvělé vlastnosti, jsou jemná, hřejivá, odvádí vlhkost, navíc např. merino vlna je přirozeně antibakteriální. Co se týče rostlinných vláken, nejvíce se využívá hedvábí (pravé i divoké), bambus (krásně jemný a lesklý podobně jako hedvábí), ale také konopí, len, a zajímavosti jako kukuřičné vlákno, růžové vlákno, vlákno s mořskými řasami, sójové vlákno a další…
Příst se dá v podstatě z čehokoliv, co má dostatečnou délku vlákna.
JEDNONITKY? DVOJNITKY?
Předou se různé síly a tloušťky – od krajkových, přes ponožkové, silnější, extra silné i umělecky texturované divoké příze. Od každého druhu může být také jednopramenná (jednonitka) či dvoupramenná (dvojnitka/dvounitka), ale může být i trojnitka, ta se však používá na výrobu zpravidla silnějších než krajkových přízí. Jednonitka může být jak velmi slabá, tak i velmi silná, dvojnitka taktéž – rozdíl mezi nimi je jednoduše v tom, že jednonitka je z jednoho pramene příze, která se zafixuje jen jako ten jeden pramen – dvojnitka (trojnitka atd.) pochází z dvou a více pramenů, které se vzájemně stočí dohromady (= skaní), aby vznikla příze.
Komentáře
Okomentovat
Moc děkuji za čtení článků, prohlížení obrázků a za (doufám :) milé a především slušné reakce ♥