Aurinkokehrä!
Začínám si připadat tak trochu nenapravitelně, vždycky totiž v zápalu psaní naslibuji nějaký článek, ke kterému buď a) nedojde b) dojde, ale za milion světelných let. (Já vím, že to je vzdálenost, ale hezky se to používá, ne? :D)
Takže takhle jsem si opět pěkně zametla a předpřipravila povídání o tom, proč nejdu psát článek zaměřený na můj seversko-pletací počin, ale rovnou o tom, jak se tento počin pěkně rozrůstá.
Usoudila jsem totiž, že by bylo poněkud trapné vám tu představovat svůj eshop s finskou vlnou, když to bude za chvíli rok, co je otevřený. -_-
Předpokládám, že se čitatelé tohoto blogu a konkrétně tohoto článku dělí jen na dvě skupiny - ti, kteří vědí, co Severské vlnění je a netřeba jim to popisovat, a ti, co jsou třeba nově příchozivší a netuší, kde vůbec jsou a co to znamená. Takže pro tu druhu skupinu postačí, když ve zkratce napíšu:
- miluji Finsko
- opravdu hodně
- miluji klubíčka
- možná ještě o něco víc než Finsko... ne, to není vlastně pravda. Stejně, asi.
= všichni víte, jak mám ráda matiku :D takže z toho jasně vyplývá jediný možný závěr - mít obchod s finskými klubíčky, že?
Takže jsem snila a snila a jednoho krásného dne jsem vybudovala eshop Severské vlnění - a přivezla si z Finska bedny s 300 klubky. Pro začátek. :)
Byla jsem sama dost zvědavá, jak se to vše bude vyvíjet - jestli se vůbec drsnější finská vlna bude líbit? Zda-li jsme jednoduše národ "zmlsaný" všemi těmi meriny a hedvábíčky a tohle bude prostě pro všechny nenositelné a kousavé? Obav bylo hodně, ale řekla jsem si, že to prostě risknu. Že pokud se tomu dařit nebude, jednoduše mám zásobu vlny na celý život. Kupodivu byla Tukuwool přivítána docela dobře, a tak jsem mohla za čas rozšířit sortiment a nabídnout celou barevnici - a přemýšlet o tom, co dál.
Měla jsem v oku napřed jiného tvůrce - respektive - mám jich hodně, kteří rozhodně za dovoz stojí - ale k mému překvapení jeden výrobce absolutně nereagoval a další mě ujišťoval, že jako jo, ale že teď nemá čas, že jindy, a brzy, a že se ozve, atd. atd., až jsem si řekla, že se pořád vtírat nebudu. Nějak jsem tomu moc nerozuměla, co bylo za problém - ale na to nebyl čas, a tak jsem napsala Anně.
Anna Vasko. Finka stojící za značkou Aurinkokehrä. Já na tuhle barevnou slunečnou etiketu koukala už tolikrát, a teď se v duchu pohlavkuji, že jsem neposlechla vlněnou intuici - měla jsem jí napsat hned!
Anna je neuvěřitelně talentovaná žena - a jak sem zjistila, už od svých -nácti se kolem ní otáčely barvy z přírody. Jí si to vyloženě našlo. Napřed barvením textilií, oblečení, a později vlny. A to bylo to pravé, u čeho zůstala - a podle mě, byl to osud. :) Nebo tomu říkejte, jak je libo :)
Asi jsem jí ale, navzdory svým nezdarům s ostatními finskými tvůrci, napsala ve správný čas - jak to tak bývá, protože zrovna za necelý měsíc se chystala také během své cesty navštívit Prahu - a tak to bylo jasné, že se setkáme a že si rovnou od ní převezmu první startovní várku klubíček.
Setkání proběhlo asi tak, jako bych šla na kávu se starou známou. Jednoduše jsme si ihned porozuměly, debatovaly jsme o Finsku, přírodě, cestách - a samozřejmě, o vlně. Vylíčila mi svůj příběh, jak se k barvení vůbec dostala - a také o takové té udržitelné "módě" - o používání chemických barev, chemikálií, o eko i neeko věcech spojených s vlnou - a o finské vlně samotné, samozřejmě.
Na jejích stránkách - https://aurinkokehra.fi/en/ - se celkem pohodlně (anglicky) můžete dočíst vše potřebné jak o samotné vlně, tak samozřejmě vše hlavní o barvách, co používá. Jenomže to bych mohla článek rovnou ukončit, a ne všichni vládnou angličtinou, tak se pokusím celou značku Aurinkokehrä trochu představit. (Protože jestli mě baví ještě něco dalšího mimo hrabání se v klubíčkách a jejich případné vyrábění, je to mluvení o nich. Takže díkybohu za to, že Anna nemá stránky v češtině a já tak mohu takhle hezky virtuálně chvilku povídat :))
Anna používá z naprosté většiny 100% finskou vlnu (tzn. od ovcí plemene Finnsheep) - jejíž přirozené barevné základy mají poté také vliv na odstíny barev. Příze nechává spřádat v přádelně Pirtin Kehräämö ve středním Finsku, a pokud se nemýlím, na stejném místě se spřádá i Tukuwool (a samotné Pirtin Kehräämö taktéž produkuje vlnu jak k předení, tak k pletení, obé jsem též ukořistila během cest, hohoo :D).
Používá na barvení tři základní příze - ve formě lace, fingering a DK. Protože fingering (a sock) už v obchodě mám, chtěla jsem zejména lace - a na podzim DK, abych tak mohla rozšířit nabídku i co se týče síly.
Zajímavost - na výrobu této vlny se nepoužívá vlna z ovcí chovaných pro maso - jednoduše díky kvalitě.
A teď to nejdůležitější - barvy!
Příze se barví výhradně přírodně - ano, opravdu, když jsem viděla prozatím jen část barevnice (která teď momentálně čítá kolem 50 barev) - spadla mi brada. Je to opravdová magie - všechny ty nádherné a syté odstíny, barvy, které dokážete jen vymyslet! No posuďte sami - toto je jen malinká ukázka z barevnice a také to, co najdete v eshopu - prvních pár vlaštovek.
K barvení používá jen několik základních rostlin či přírodních výtažků/extraktů, které poté mezi sebou může kombinovat, a to:
• indigo (modrá barva získávaná z listů indiga),
• rýt barvířský (žlutá barva získaná z rostliny rostoucí i v našich podmínkách, Anna ho používá v kombinaci s indigem pro dosažené zelených),
• lac (český název pro toto barvivo se mi nějak nedaří vyhledat, ale v zásadě jde o barvivo získané z pryskyřice, která vzniká jako sekret vylučovaný hmyzem "červec lakový" žijícím na určitém stromě),
• mořena barvířská (teplé odstíny oranžových a červených; barva se získává z kořene této rostliny ojediněle rostoucí i u nás),
• košenila (=karmín; syté studené odstíny červené; získává se z vysušených tělíček hmyzu)
Celý proces barvení je náročný a zdlouhavý a aby se barva dobře přichytila na vláknech vlny, vyžaduje dlouhé "láznění". Může se proto stát, že při prvních pár praních může trochu pustit barvu. Tak jako tak by puštěná barva neměla chytat na jiné materiály kolem, ale upřímně, kdo pere své vlněné oblečení a doplňky všechno najednou? Do pračky se takové věci obvykle nedávají a když peru já sama, tak do kýble se mi vejdou tak maximálně dva šátky, které barevně ladím už tak nějak intuitivně (nikdy tedy neperu světlé a tmavé dohromady, navíc pokud jsou např. ručně barvené). Takže prostě a jednoduše - speciální vlna vyžaduje trochu té speciální péče, ale zaručeně se vám odmění svojí trvanlivostí. A musím říct, když si jednou za čas řeknu, že je potřeba všem svým šátkům a svetrům dopřát náležitou péči, neotravuje mě to, naopak, mám takovou "skrytou radost", když se o všechny svoje pletenosti mohu s láskou a pěkně postarat.
To mě postupně svádí, abych se rozepisovala o udržitelnosti módy, zbytečně častém praní vlny atd., ale budu se krotit, proto jsem ten článek psát nechtěla.
To je myslím představení "tak akorát".
Teď bych asi měla vymýšlet triky, jak vás nalákat na tyhle klubíčka, ale upřímně, jsem nějak unavená ze všech reklam a triků kolem, a navíc to prostě nikdy nebyl můj styl. Jak s předením, tak se severským shopem od začátku sázím na to, že jde o kvalitu, která se nemusí za každou cenu všude cpát a hlavně - "vymýšlet", jak na to nalákat lidi. Podle mě, pokud někdo hledá kvalitní a zajímavé věci, jednoduše si je najde (čímž neříkám, že upozornit na eshop v podobě reklamy je špatné - o tom žádná). A samozřejmě také proto dobře vím, že nikdy nebudu "správný obchodník".
Severské vlnění je takový můj malý vysněný obchod, s přízemi a věcmi, které podle mého za to stojí - a tetelím se blahem, když jednou za čas osloví také někoho dalšího.
Od začátku chci jen specifikaci na sever a určitě není mým záměrem se přetahovat s dalšími českými eshopy - na to nemám ani čas, ani sílu, natož chuť - věřím tomu, že doba takové té zlé krve mezi konkurencí bude brzy pryč. Chci být prostě známá jenom jako "ten severský eshop". A pokud to někoho zajímá, nepletu jen ze svých předených a ze severských - párkrát do roka taktéž zavítám do jiných eshopů (v podstatě chodím jen do dvou a nemám potřebu dělat, že ne - pro drops do Ganelly a k Vlněnkám - rovnou a ráda přiznám, že jsem sice milec drsnější vlny, ale někdy, někdy někdy je příjemné se zavrtat do jemných klubíček - no třeba můj svatební šál, že ♥) :)
Takže tolik k mému severu - doufám, že to třeba někdy, kdyby na to přišlo, bude i váš sever ♥
Takže takhle jsem si opět pěkně zametla a předpřipravila povídání o tom, proč nejdu psát článek zaměřený na můj seversko-pletací počin, ale rovnou o tom, jak se tento počin pěkně rozrůstá.
Usoudila jsem totiž, že by bylo poněkud trapné vám tu představovat svůj eshop s finskou vlnou, když to bude za chvíli rok, co je otevřený. -_-
Předpokládám, že se čitatelé tohoto blogu a konkrétně tohoto článku dělí jen na dvě skupiny - ti, kteří vědí, co Severské vlnění je a netřeba jim to popisovat, a ti, co jsou třeba nově příchozivší a netuší, kde vůbec jsou a co to znamená. Takže pro tu druhu skupinu postačí, když ve zkratce napíšu:
- miluji Finsko
- opravdu hodně
- miluji klubíčka
- možná ještě o něco víc než Finsko... ne, to není vlastně pravda. Stejně, asi.
= všichni víte, jak mám ráda matiku :D takže z toho jasně vyplývá jediný možný závěr - mít obchod s finskými klubíčky, že?
Takže jsem snila a snila a jednoho krásného dne jsem vybudovala eshop Severské vlnění - a přivezla si z Finska bedny s 300 klubky. Pro začátek. :)
Byla jsem sama dost zvědavá, jak se to vše bude vyvíjet - jestli se vůbec drsnější finská vlna bude líbit? Zda-li jsme jednoduše národ "zmlsaný" všemi těmi meriny a hedvábíčky a tohle bude prostě pro všechny nenositelné a kousavé? Obav bylo hodně, ale řekla jsem si, že to prostě risknu. Že pokud se tomu dařit nebude, jednoduše mám zásobu vlny na celý život. Kupodivu byla Tukuwool přivítána docela dobře, a tak jsem mohla za čas rozšířit sortiment a nabídnout celou barevnici - a přemýšlet o tom, co dál.
Měla jsem v oku napřed jiného tvůrce - respektive - mám jich hodně, kteří rozhodně za dovoz stojí - ale k mému překvapení jeden výrobce absolutně nereagoval a další mě ujišťoval, že jako jo, ale že teď nemá čas, že jindy, a brzy, a že se ozve, atd. atd., až jsem si řekla, že se pořád vtírat nebudu. Nějak jsem tomu moc nerozuměla, co bylo za problém - ale na to nebyl čas, a tak jsem napsala Anně.
Anna Vasko. Finka stojící za značkou Aurinkokehrä. Já na tuhle barevnou slunečnou etiketu koukala už tolikrát, a teď se v duchu pohlavkuji, že jsem neposlechla vlněnou intuici - měla jsem jí napsat hned!
Anna je neuvěřitelně talentovaná žena - a jak sem zjistila, už od svých -nácti se kolem ní otáčely barvy z přírody. Jí si to vyloženě našlo. Napřed barvením textilií, oblečení, a později vlny. A to bylo to pravé, u čeho zůstala - a podle mě, byl to osud. :) Nebo tomu říkejte, jak je libo :)
Asi jsem jí ale, navzdory svým nezdarům s ostatními finskými tvůrci, napsala ve správný čas - jak to tak bývá, protože zrovna za necelý měsíc se chystala také během své cesty navštívit Prahu - a tak to bylo jasné, že se setkáme a že si rovnou od ní převezmu první startovní várku klubíček.
Setkání proběhlo asi tak, jako bych šla na kávu se starou známou. Jednoduše jsme si ihned porozuměly, debatovaly jsme o Finsku, přírodě, cestách - a samozřejmě, o vlně. Vylíčila mi svůj příběh, jak se k barvení vůbec dostala - a také o takové té udržitelné "módě" - o používání chemických barev, chemikálií, o eko i neeko věcech spojených s vlnou - a o finské vlně samotné, samozřejmě.
Na jejích stránkách - https://aurinkokehra.fi/en/ - se celkem pohodlně (anglicky) můžete dočíst vše potřebné jak o samotné vlně, tak samozřejmě vše hlavní o barvách, co používá. Jenomže to bych mohla článek rovnou ukončit, a ne všichni vládnou angličtinou, tak se pokusím celou značku Aurinkokehrä trochu představit. (Protože jestli mě baví ještě něco dalšího mimo hrabání se v klubíčkách a jejich případné vyrábění, je to mluvení o nich. Takže díkybohu za to, že Anna nemá stránky v češtině a já tak mohu takhle hezky virtuálně chvilku povídat :))
Anna používá z naprosté většiny 100% finskou vlnu (tzn. od ovcí plemene Finnsheep) - jejíž přirozené barevné základy mají poté také vliv na odstíny barev. Příze nechává spřádat v přádelně Pirtin Kehräämö ve středním Finsku, a pokud se nemýlím, na stejném místě se spřádá i Tukuwool (a samotné Pirtin Kehräämö taktéž produkuje vlnu jak k předení, tak k pletení, obé jsem též ukořistila během cest, hohoo :D).
Používá na barvení tři základní příze - ve formě lace, fingering a DK. Protože fingering (a sock) už v obchodě mám, chtěla jsem zejména lace - a na podzim DK, abych tak mohla rozšířit nabídku i co se týče síly.
Zajímavost - na výrobu této vlny se nepoužívá vlna z ovcí chovaných pro maso - jednoduše díky kvalitě.
A teď to nejdůležitější - barvy!
Příze se barví výhradně přírodně - ano, opravdu, když jsem viděla prozatím jen část barevnice (která teď momentálně čítá kolem 50 barev) - spadla mi brada. Je to opravdová magie - všechny ty nádherné a syté odstíny, barvy, které dokážete jen vymyslet! No posuďte sami - toto je jen malinká ukázka z barevnice a také to, co najdete v eshopu - prvních pár vlaštovek.
 |
| V barevnici najdete i velice výrazné, syté odstíny zelených a skoro až neonově žlutých! Na co se osobně těším já (to asi nikoho nezajímá, ale stejně to sem napíšu :D) jsou vínové - to jsou doopravdy skvostné barvy, už vidím ty šátky a svetry z nich! *-* |
 |
| Tahle první - žlutá - se jmenuje dosti výstižně a prostě - Aurinko - což znamená ve finštině "slunce" :) |
K barvení používá jen několik základních rostlin či přírodních výtažků/extraktů, které poté mezi sebou může kombinovat, a to:
• indigo (modrá barva získávaná z listů indiga),
• rýt barvířský (žlutá barva získaná z rostliny rostoucí i v našich podmínkách, Anna ho používá v kombinaci s indigem pro dosažené zelených),
• lac (český název pro toto barvivo se mi nějak nedaří vyhledat, ale v zásadě jde o barvivo získané z pryskyřice, která vzniká jako sekret vylučovaný hmyzem "červec lakový" žijícím na určitém stromě),
• mořena barvířská (teplé odstíny oranžových a červených; barva se získává z kořene této rostliny ojediněle rostoucí i u nás),
• košenila (=karmín; syté studené odstíny červené; získává se z vysušených tělíček hmyzu)
Celý proces barvení je náročný a zdlouhavý a aby se barva dobře přichytila na vláknech vlny, vyžaduje dlouhé "láznění". Může se proto stát, že při prvních pár praních může trochu pustit barvu. Tak jako tak by puštěná barva neměla chytat na jiné materiály kolem, ale upřímně, kdo pere své vlněné oblečení a doplňky všechno najednou? Do pračky se takové věci obvykle nedávají a když peru já sama, tak do kýble se mi vejdou tak maximálně dva šátky, které barevně ladím už tak nějak intuitivně (nikdy tedy neperu světlé a tmavé dohromady, navíc pokud jsou např. ručně barvené). Takže prostě a jednoduše - speciální vlna vyžaduje trochu té speciální péče, ale zaručeně se vám odmění svojí trvanlivostí. A musím říct, když si jednou za čas řeknu, že je potřeba všem svým šátkům a svetrům dopřát náležitou péči, neotravuje mě to, naopak, mám takovou "skrytou radost", když se o všechny svoje pletenosti mohu s láskou a pěkně postarat.
To mě postupně svádí, abych se rozepisovala o udržitelnosti módy, zbytečně častém praní vlny atd., ale budu se krotit, proto jsem ten článek psát nechtěla.
To je myslím představení "tak akorát".
Teď bych asi měla vymýšlet triky, jak vás nalákat na tyhle klubíčka, ale upřímně, jsem nějak unavená ze všech reklam a triků kolem, a navíc to prostě nikdy nebyl můj styl. Jak s předením, tak se severským shopem od začátku sázím na to, že jde o kvalitu, která se nemusí za každou cenu všude cpát a hlavně - "vymýšlet", jak na to nalákat lidi. Podle mě, pokud někdo hledá kvalitní a zajímavé věci, jednoduše si je najde (čímž neříkám, že upozornit na eshop v podobě reklamy je špatné - o tom žádná). A samozřejmě také proto dobře vím, že nikdy nebudu "správný obchodník".
Severské vlnění je takový můj malý vysněný obchod, s přízemi a věcmi, které podle mého za to stojí - a tetelím se blahem, když jednou za čas osloví také někoho dalšího.
Od začátku chci jen specifikaci na sever a určitě není mým záměrem se přetahovat s dalšími českými eshopy - na to nemám ani čas, ani sílu, natož chuť - věřím tomu, že doba takové té zlé krve mezi konkurencí bude brzy pryč. Chci být prostě známá jenom jako "ten severský eshop". A pokud to někoho zajímá, nepletu jen ze svých předených a ze severských - párkrát do roka taktéž zavítám do jiných eshopů (v podstatě chodím jen do dvou a nemám potřebu dělat, že ne - pro drops do Ganelly a k Vlněnkám - rovnou a ráda přiznám, že jsem sice milec drsnější vlny, ale někdy, někdy někdy je příjemné se zavrtat do jemných klubíček - no třeba můj svatební šál, že ♥) :)
Takže tolik k mému severu - doufám, že to třeba někdy, kdyby na to přišlo, bude i váš sever ♥
 |
| Chybí mi, moc. Ještě že mám alespoň tu vlnu, se kterou se můžu utěšovat :) |
Komentáře
Okomentovat
Moc děkuji za čtení článků, prohlížení obrázků a za (doufám :) milé a především slušné reakce ♥