Ledno-únorové tvoření

Před rokem jsem si dávala předsevzetí, že budu psát článek alespoň jednou měsíčně, což se mi nepovedlo. -_- Letos jsem si žádné předsevzetí nedala - tedy, tak trochu ano - že bych chtěla každý měsíc vyhotovit jeden projekt... což se mi už taky nepodařilo. Tak je možná načase, abych s tím skončila :D A prostě tvořila tak, jak můžu. Tím ale trochu předbíhám :)

V polovině listopadu jsem nastoupila na mateřskou. Díky monstroznímu břichu jsem nebyla moc schopná příst (bohužel nemám takový ten krásný, malý a šikovný elektrický kolovrátek, se kterým můžete příst i vleže), sezení bylo nepohodlné, bolela mě záda, břicho táhlo, takže jsem si do Vánoc jen pěkně lebedila, pletla milion ponožek, sem tam malý projektík pro sebe, koukala na podcasty a čekala jsem na příchod prvního potomka.

Pravidelně sleduji podcasty Vlněnek, Fruity Knitting, Babbles Travelling Yarn a chtěla jsem sledovat i Kammebornii, ale s titulky to byla trochu potíž, když jsem u toho zrovna musela koukat do pletacích návodů a na vzory... Moc se mi líbí u všech ty rekapitulace, co se v daném časovém období mezi podcasty stihlo nahodit, tvořit, a dodělat.
Samozřejmě mě už několikrát napadlo se také vytasit s nějakým zábavným videem, jenomže těch důvodů proti zatím převažuje. Stydím se neuvěřitelně moc, na videích jsem trapná až to bolí, opravdu by to někoho zajímalo, koukat na mě a poslouchat žvanění o tom, co jsem vytvořila za uplynulý měsíc...? Tak jsem si řekla, že (prozatím) zůstanu u psané formy. Je takové snazší, se schovat za písmenka a neřešit, že mám zrovna tepláky a vrabčí hnízdo na hlavě - ale hlavně - ten největší důvod a jediný opravdový důvod - já bych vlastně neměla teď skoro o čem mluvit.

O tom, jaké to bude, být matkou, jsem pochopitelně přemýšlela neustále - takže třeba to, že se v podstatě nevyspím, mi bylo jasné hned a byla jsem na to dá se říci připravená. Na co jsem připravená nebyla, byl naprostý nedostatek času k tvoření. Au. No pochopitelně jsem si nemyslela, že zrovna moje dítě bude spát pět hodin v kuse a já budu moct upříst cívku nebo týdně dokončit jeden svetr - bylo mi jasné, že času "ubyde", ale že budou dny, kdy neupletu ani řadu? Kdy jakmile zasednu ke kolovrátku, mímo vycítí, že je zrovna správný čas ke křičení? To mě vážně ničilo. Rodičovství si žádá obětiny, jistě, ale tohle mi prostě ukrádalo životní sílu. Naštěstí mám skvělého muže, který ví, jak je pro mě vlnotvorba zásadní - takže když se mi přes den nedaří si chvilku zařádit s klubíčky, tak večer, jakmile je mímo nakrmený a převlečený, dávám si "dvacet" s kolovrátkem nebo klubíčky :D (a hned je mi o mnoho radostněji ♥)

Tedy vidina podcastů je momentálně (a s vyhlídkou na dalších několik měsíců) dost nereálná, leda by vás zajímalo, jak nevyspale vypadám a kolikrát jsem který den přebalovala a kojila. :D
Nicméně, pořád tu mám svůj blog a svůj skromný okruh věrných čtenářů, takže se toho budu držet a nadále se pokoušet psát, když bude o čem :)

Jak jsem zmiňovala na začátku - původně jsem měla zámysl stvořit článek měsíčně, s rekapitulací tvoření... Což nevyšlo, protože za celé dva měsíce mám tři upředené příze a jedno bolerko, tramtadadááá!

Takže se z toho šikovně vyvléknu a alespoň se podělím o tu droboť, kterou jsem vyrobila.

Je vždycky nesmírně lákavé, alespoň pro mě, když na Nový rok všichni symbolicky nahazují nové projekty. Takže ne úplně na Nový rok, ale druhého, jsem nahodila na bolerko. Speciální bolerko!
Měla jsem v pokladišti uschovanou předenou vlnku od mojí milé kamarádky a přadlenky Pao a konečně přišel čas. Naštěstí mám docela i zásobu Donegalu, takže nebylo moc složité vybrat k vlnce nějakou vhodnou barvu - žel nevím už název, prostě světlá šedá.
A návod - (upravený) cardigan Touch the sky od Eleny Nodel. Už jsem ho pletla jednou, super barevný, z finské vlny, a pletl se skvěle - jednoduchá, pro mě velice líbivá (cípy!!) a naprosto skvěle zapamatovatelná konstrukce - jen jsem si ho mírně upravila tím, že krajková záda jsem úplně vynechala a jela místo toho "hladkou nudu", což tentokrát nebylo vůbec nudné - naopak - pletení s předenými si vždycky nejvíc užívám, tak jsem si byla jistá, že to bude skvělé pletení.
Bolerko jsem pletla v konečné fázi těhotenství, dokonce i celý den s kontrakcemi, (brala jsem ho i do porodnice, ale rodila jsem ambulantně, takže taška s pletením i obr taška se všemi věcmi do porodnice mi byla nakonec k ničemu) a i po porodu, převážně v autě, když mímo spinkal. Takže proto je to vysoce speciální bolerko. Promítá se do něj celý příchod mrňouska na svět - a navíc taky ta vlnka, žejo! :) ♥

A líbí se mi moc, ale to už jsem si byla dopředu jistá, protože prostě... předené vlnky, neznám nic lepšího, vážně. A taky ten střih, asymetrické, cípaté věci, to můžu.

Fotošůt asi tak během pěti minut na procházce s kočárem, už jsme sehraný tým. :D 

V prosinci jsem také nahazovala na velký, hřejivý cardigan BeauB. Klasické cardigany mi vždycky trvají záhadně dlouho, takže tentokrát jsem si ani nestanovila žádný deadline (možná tedy, že bych ho měla ráda hotový na hory ke konci března, což se doufám podaří, už mám hotové tělo). 

Dlouho jsem odolávala všeobecné obsesi s mohérem, ale udolalo mě to, jak jinak. Navíc tenhle svetřík už jsem měla v oblíbených na Ravelry vážně dlouho, snad ještě dřív, než byl všechen ten mohér tolik in. :D 

Od minulého jara jsem se rozhodla plést převážně cardigany - jednak jsou mi vlastně na nošení mnohem milejší než svetry, a také - co jsem zjistila, že jsem těhotná, myslím prakticky. Je to mnohem lepší na kojení přeci! :D Mám samozřejmě v plánu i nějaký ten super moderní crop svetřík, a to bude asi tedy svetřík - ne rozepínací, ale protože je crop, je to praktické taky. :D

Takže - zpět k BeauB. Už když jsem tiskla návod, připadal mi trochu... zvláštní; a musím říct, že jsem se s ním malinko prala. Trochu moc složitý, jakože zbytečně rozvleklý. Prošla jsem si rychle fází "na to teda kašlu, to plést nebudu" a dala jsem se do toho. Šlo to, ale jednu věc jsem vůbec nechápala - když se pletl límec, v podstatě každých šest řad se límec pletl zkrácenými řadami tam a zpět a znovu tam- tudíž límec se neúměrně zvětšoval/prodlužoval oproti zbytku svetru, a bylo to takto podle vzoru až k samotnému lemu... Nechápu, když je svetr v podstatě "jen" pruhovaný, tak v každé řadě se pletlo něco jiného, každou řadu si musíte hlídat a odškrtávat, meh... je to klasický raglán, a i tak to bylo tak komplikované. Už jsem byla trochu mrzutá, nelíbilo se mi to, a tak jsem se kousek po oddělení rukávů rozhodla plést prostě podle sebe. Nezužovat pas, nezvětšovat límec, kapsy (také nějak zbytečně složité) udělat nakonec podle sebe. 

Tak uvidíme. Snad to vyjde - a snad se mi podaří svetr dokončit, abych si ho mohla opravdu vzít na ty hory. Mám na to 14 dní - což by se za "normálních" okolností stihlo čtyřikrát, ale s mímou, kdo ví :D

Pletu z Tukuwool Sock (barva Aava) a mohéru od Dropsu. Barevně si to spolu pěkně rozumí :) A u toho ještě můj šitý projekt - taštiček a project-bagů mám hodně - ale žádný OPRAVDU velký, aby se do něj pohodlně vešel velký svetr. Používám ho zatím hojně a jsem s ním spokojená, i co do "kvality" je super, i když má pár vad na kráse (ne uplně padnoucí lemy k sobě), ale už jsem stihla udělat i několik podobných pro svoje blízké pletací okolí jako dárky a zatím se vše setkalo s ohlasem :)

A teď pár vlnek :)

Ozvala se mi jedna stálá zákaznice z Německa, že by se jí moc líbila příze do výpletu v takovém tom ombré stylu - ale že to vlastně nechce ombré (plynulé přechody), ale jednotlivé barvy, a tak jsme se dohodly, že jí upředu set mini přadýnek po sobě jdoucích barev. Zdařilo se :)

A jako poslední mám dvě jednonitky "jen tak" (=k mání, do obchůdku). Obě jsou z mých ručně barvených česanců ve stejných barvách, dají se tedy použít společně na nějaký větší projekt. Jedna má 356m, druhá 359m - vždycky mám radost, když předu stejné vlnky a ony jsou nakonec opravdu stejné :) V pletenině budou vytvářet jemně se měnící pruhy, takže ideál na hladkou nudu, která snese i nějakou easy krajku či vzor, myslím :)

Chabé množství hotových projektů jsem koukám mírně vykompenzovala psaním, takže vřelé díky každému, komu to stálo za to číst. ♥ Doufám, že příští měsíc už bude o kus produktivnější :)