Říjnová tvořící droboť

Je pondělí! A už to je snad tradice, že vždy vydávám článek v pondělí! (Žel, vůbec ne pravidelně... :D)

Mým problémem s psaním blogu je to, že když nemám příliš velkou odezvu (nebo žádnou), jsem okamžitě vysoce demotivovaná psát něco dál - i když mě tohle virtuální sdílení moc baví. Proto teď, před Vánoci, jdu psát teprve o říjnovém tvoření. Ale třeba se to bude někomu "hodit" i jako případný tip na handmade dárek :-)

Říjen byl totiž o různé tvořící drobotině. Po létě, kdy jsem se zabývala dvěma většími projekty (šátky od Anny Johanny) jsem si naplánovala hodně malých projektíků - a do toho jsem ještě neodolala jednomu testovacímu pletení. Abych takhle nevařila guláš, začnu hezky popořadě a snad na nic nezapomenu (jdu hned na vedlejší kartě otvírat svoje Ravelry projekty, abych si ověřila, co jsem to teda v tom říjnu vlastně dělala - jsem fakt marná!).

Když se narodil Miloušek, tak s dodávkou vlny od Anny z Aurinkokehrä jsem od ní dostala jako dárek k bejbátku jedno přadýnko Fingering příze ve skvělé barvě Joku. Že prý je tahle příze skvělá pro dětičky. No ano, je mi jasné, že to bylo částečně také lákadlo - a velice úspěšné, protože za nedlouhou dobu jsem Anně psala že bych teda pár těch Fingering přízí k sobě do obchodu vzala :D Celou dobu jsem přemýšlela, co z toho upletu - a budu upřímná, také jsem trošku bojovala se sobeckou chamtivostí :D Barva se mi moc líbila, ale vlastně - když je to pro Milouška, je to také tak trochu pro mě, takže jsem přemýšlela, co se dá z jednoho klubíčka vytvořit. Nakonec zvítězil Flax Light - s většími úpravami. K zelenkavé barvičce jsem přimíchala ještě jednu stříbřitě šedou na proužky, aby to bylo trochu zajímavější - a ve svetříku jsem oproti originálu nedělala texturové pruhy na rukávech z "gartr styče" (co že to je za žerzej? Já si ty český názvy pro pletení vůbec nepamatuju!). Tenhle svetr má jednu "vadu" na kráse a to, že nepracuje se zkrácenými řadami pro lepší tvar u krku - ale... já je tam nedělala a po pravdě, nijak to vlastně neškodí - rozhodně ne na svetru pro mimino, zdá se mi. Samotný vzor je maximálně jednoduchý, pro začátečníky asi úplně top - a navíc je i zdarma ke stažení na Ravelry ( zde je odkaz) - a má asi milion velikostí, takže ho můžete uplést batoleti i pradědovi nebo ségře :-) 

Už si po pravdě nepamatuji, jak mi vycházel vzoreček, a teď už je to jedno, ale pletla jsem velikost na 1-2 roky a ještě že tak - Milouškovi je úplně akorát, ale jsem si jistá, že ho během letošní zimy využije hodněkrát - a o to mi přesně šlo. :-)

A mimochodem - tahle finská vlna opravdu nekouše. Možná někoho, koho kouše jakože úplně všechno, tak asi ano, ale s Tukuwool se do kousavosti nedá prakticky srovnat. Svetřík je krásně měkký - a ono po pravdě, stejně ho oblíkáme na dlouhý rukáv, takže na něm nemá co kousat... Nevím, jestli někdo v zimě dává dítěti krátký rukáv, ale my ne, takže za nás je to pecka - a jak hřeje! Když vyndávám mrňouse z kočáru, je tak vyhřátý (a zároveň není zpocený)! ♥ 

Tak teď bych sem snad mohla dát pár fotek, protože jsem vám o svetru pro mimino řekla snad už úplně všechno. Pokud jako hledáte nějaký (skororychlo)dárek pro dítě - doporučuju! :-) (A příze mi zbylo dost, takže z jednoho klubíčka by se dal uplést celý - i bez proužků z jiné barvy).

Moje idea byla, že si upletu také něco z Aurinkokehrä - ani nevím, který z těch dvou svetrů jsem měla v hlavě dřív. Ale toužila jsem po kardiganu Mariechen od Isabell Kraemer a Aurinkokehrä DK příze v nádherné levandulové barvě mě nenechávala klidnou. Na tuhle levandulkovou jsem čekala neuvěřitelně dlouho - a také to byla poslední várka, co kdy Anna barvila - což je neuvěřitelná škoda, ale úplně to chápu, protože proces výroby byl pro tuhle barvu moc složitý a zdlouhavý. Kardigánek jsem měla upletený dost rychle - už někdy v květnu, a několik měsíců ležel chudák nevypraný, nevyblokovaný a bez knoflíků. Ano, pro tentokrát jsem vyhrála boj o knoflíky s manželem - ale nepřestává mi opakovat, jak jsou hrozný... -_- Ale tenhle boj bude asi napořád, protože někdy prostě kardigan potřebuje zapnout - a jako zip je pro mě (co se týče kardiganů) sprosté slovo. A představte si to našívání! No hrůza! Knoflíčky jsou mnohem lepší, no ale to vám nemusím vysvětlovat, že, která pletařka nemá ráda knoflíčky a nemá doma nějakou spešl krabičku-krabici-bednu-několikbeden plnou různých cute knoflíčků... Takže tentokrát 1:0 pro mě! :D A muž může být zase na chvíli v klidu - teď mám na jehlicích dva crop svetry a v plánu jeden svetr na zavazování... (Záměrně se zde "nezmiňuji" o nadcházející knize Anny Johanny, kterou s napětím očekávám už asi půl roku - kde je pár vypletených KNOFLÍKOVÝCH kardigánků, na které se rozhodně chystám! :D Doufám, drahý, že si tajně čteš můj blog! :D)

Tak - tradičně jsem se rozpovídala o něčem hrozně důležitém, jako jsou naše manželské knoflíkové potyčky - místo toho, abych napsala něco konstruktivního o samotném Mariechenu. No, takže to zkrátím - návod je perfektně psaný, jak by také ne, vždyť je od Isabell, takže ho zvládne i začátečník - krajkové panely jsou překrásné a krásně se i nosí, prostě láska ♥ Knoflíčky možná vyměním, protože tím, že to nejsou "ploché knoflíky s dírkami", ale s takovým tím přišívacím okem vzadu - tak se trochu vytahují - respektive vytahují knoflíkovou légu při zapínání. (Ne, svetr mi není malý, ani obtáhlý). Což znamená - asi si budu muset nějaké koupit, ouha... máš radost, manželi? :D

Teď sem dám jen tak pro zábavu dva pidi projektíky, které jsem pletla někdy v zimě a na jaře - a pak jsem je zapomněla jaksi zasdílet, ale do postu plného mimi věcí se hodí! 

Zužitkovala jsem dvě silné příze, které už ani nevím, kde se u mě ve stashi vzaly - a upletla jsem mimiňákovi spacáček. Docela jsme ho využili, ale je fakt pro novorozeňátko, takže teď by z toho měl možná tak dobrou rasta čepici. :D

A pak jsem mu ze zbytku příze z ponožek, co jsem pletla tátovi, upletla čepici (normální, ne rasta :-)) - tu nosil fakt hodně, i ještě na podzim jí dostal na jednu vycházku :-) A ladí k dědovým ponožkám, bonus navíc :D :D

Někdy v září nebo v říjnu začala Anna Johanna dělat takové virtuální čajové dýchánky, což mě velice nadchlo a děsně mě to baví, vždycky si všechno pěkně nachystám, čajový servis po mamce, k tomu nějakou dobrou buchtu/dort/koláček - a na první dýchánek jsem se rozhodla nahodit na čepici (hádejte od které designérky? Ne, nehádejte, je to jasný, od Anny Johanny :D) - Still - použila jsem na ní jednu svojí schovanou srdcovku - Rowan Felted Tweed - který mi koupila mamka ještě když jsme spolu byly v Anglii... ach ♥ to byly časy! ♥ Čepice je báječná, na podzim a mírnou zimu jak dělaná - a dá se nosit na dva způsoby - pecka! Dlouho se plete lem, což je na takové dýchánky právě super (tak trochu jako "hladká nuda" k telce) a pak je příjemná krajka. Příze mi vystačila naprosto neuvěřitelně - zbyly mi asi dva metry O_o což byl ke konci fakt hrozný adrenalin a moc jsem se bála, že to nevystačí. Ale tahle čepice byla pro tuhle vlnku jak dělaná - nebo naopak :-) 

(Teď si musím dát malou pauzu v psaní, a jít čepici nafotit, protože jsem lempl a vůbec jsem jí zatím nevyfotila... hanbářka!)

Ale tady jsou ještě dokumentace mých dýchánků! (Jako třetí fotka je z posledního dýchánku, kdy už mám rozpletený nový projekt :-))

První dýchánek - nahazování! Čokoládovo-vanilkový rooibos a Hraběnčiny řezy k tomu. ♥

Při asi třetím dýchánku čepice dokončena. Poezie! :)

...začínám mít slušnou sbírku fotek z dýchánků! :-)

Tak a tady je. Ani nemusím psát "omluvte kvalitu fotek"... hrůza. Já se fakt stydím, před foťákem, a co mi vážně nejde, jsou selfíčka s čepicema! Proto ani na jedný fotce nemám obličej. Nijak nepřeháním, opravdu to nesnáším - jakkoliv bych řekla, že mi obecně čepice docela sluší, já nevím, prostě se nějak neumím vyfotit z dobrého úhlu a ty fotky jsou vždycky tak mimozemšťanský *facepalm*...

A ono stejně - zepředu byste viděli jen lem... takže takhle alespoň vidíte "pořádně" (ehm, nešmudlejte monitor - ty fotky jsou opravdu tak zastřeně rozmatlaný) - vzor a jak čepice vypadá ohrnutě a jak vypadá... "houmlesovitě" (taky tak milujete tenhle děsnej název pro jinak výborný styl čepic?!)

No - a v průběhu pletení čepice jsem to musela stopnout - protože jsem se nechala zlákat ponožkami Ripple od Anny Johanny (ha ha, asi to bude "má dvorní designérka" :D) - které ukazovala při dýchánku - a já je hned komentovala jak jsou krásné a ona na to, že ještě je otevřená testovací skupina... No tak jo, proč si nedat jedno stresové pletení s deadlinem, s malým děckem, že? :D Geniální nápad! Už na začátku mi bylo jasné, že to bude asi trochu křeč - ale měla jsem dva týdny na upletení alespoň jedné ponožky. ......... Jo aha, takže moje jehlice, u kterých jsem se domnívala, že jsou 2mm, jsou ve skutečnosti 2,4mm. Výsledná ponožka v nejmenší velikosti mi vůbec nesedí a byla by možná tak manželovi. (No to zas ne, ale byla by mi prostě velká.) Honem honem objednat nové!..... No, pletení na tenkých 2mm jehlicích není žádná odsýpačka - ALE! Ponožky jsou kotníčkové, takže uděláte lem, jen kousíček vzoru a hned jdete na patu. To už zní líp, ne? :-) 
Do deadlinu jsem stihla aspoň tu jednu, ale i tak to bylo o fouse. A teď vás trochu nalákám, jo? 

• Napřed jsem si říkala - ježiš, kotníkový pletený ponožky? To je trochu blbost, ne? Tak jestli si to taky říkáte, věřte mi, že alespoň jedny potřebujete! Fakt! Jsou pohodlný a krásný - a ten ozdobný pikotkový lem (který se mimochodem plete moc zajímavě a jednoduše a vůbec se tam nepletou pikotky klasicky) je taková třešinka! *_* Pokud nosíte kecky nebo polobotky nebo jinou obuv, do které se takovéhle ponožky hodí, tím líp! 

• Nádherný krajkový japonský vzor... Jakmile zjistíte, jak moc ho na ponožkách chcete a potřebujete, budete pak pravděpodobně slídit a hledat co dalšího byste s japonskou krajkou pletli - a já vám napovím - pár takových snových patternů má třeba Sari Nordlund! 

• Přestože vzor žádá 2,25mm jehlice a krajku, která rozhodně není odpočinková (ani zapamatovatelná) - díky kotníkovosti jsou fakt rychlé (mě jako hlemýždího testovače neberte v potaz - pletení s miminem je fakt nevyzpytatelné a bez děcka by to bylo hodně rychlé pletení! Navíc druhou ponožku jsem měla opravdu o mnoho rychleji.)

• No a pochopitelně - kdo OPRAVDU nechce kotníkovky, tak není nic jednoduššího, než vzor nad patou zopakovat k vaší spokojenosti ♥ 

• A ještě jedna poznámka, abych vás už nenávratně navrtala do ponožek od Anny Johanny - vydala další dva návody na kotníčkové ponožky - Kvartsi a Sleight of Hand  ... když tak koukám do svojí věštecké koule, ve své budoucnosti vidím oba páry... totiž - spotřebujete na ně něco málo přes 50g nějaké fingering příze - a kdo nemá ve svých zásobách takové nějaké ničemné polovičaté klubíčko, nebo nějaký ten jeden opuštěný Jawollek, které těžko využít k nějakému většímu projektu? :) No? Takže šup šup a nakupujte návody a nahazujte kotníčkové ponožtičky - a teď je na ně myslím pořád i nějaká množstevní sleva! :-) :D 

 

Tady jsou, krásky! ♥

Tak, a poslední pletací projektík! 

Od kamarádky Pao jsem dostala pro Milouška pletené botičky, z její předené angoří vlnky - a byly neskutečně muchlací a tak praktické, že jsem jí hned poprosila o návod a simsalabim - jakmile koblížek trochu povyrostl - už měl další botičky! 

Tenhle návod je naprosto ú-ž-a-s-n-e-j! V několika velikostech, free, rychlý, krásný, praktický...! Botička se plete rovně v "gártru" a pak se sešívá - a je to prostě hotové za jedno odpoledne - a to dokonce i v mém případě! 

A na "zbytky" ideální! Teď to vypadá fakt hrozně, když píšu, že to je skvělé jako dárek a hned nabádám "zbavte se tak zbytků" - já vím, otřesné, ale víte, jak to myslím! Každá pletařka má nekonečné množství různě velkých "zbytečkových" klubek, které se prostě NEVYHAZUJÍ - a pořád tajně doufá v nějaké šikovné upotřebení! A není na tom nic špatného - on i takový "zbytek" z kvalitní anglické vlny a kousek mohéru taky nestojí pusu - materiál, kterým se obklopujeme, je na naše "české" platové (a mateřské) poměry dražší... Takže já mám radost, když můžu i z takových "zbytků" udělat další věci, které se budou používat, zahřejí, pohladí,udělají radost ♥ 

Tak jsem tyhlety botičky pletla letos hned dvakrát  eh vlastně třikrát - poprvé a potřetí jsem je zapomněla vyfotit, ach jo. 

Takže alespoň tady ty jedny :-) 

Jo a pattern na ně je zde: Baby´s Booties

Ještě jsem v říjnu upředla 4 příze - ano, 4! Neuvěřitelné, což? O_____O 
A nevyfotila jsem je! :D Teda - jednu cívku, no... Tak snad příště. Myslím, že dnes to byl docela nabitý článek :) Nemám ponětí, kdy se k blogu opět dostanu, se svým tempem... Takže mi nezbývá než pro jistotu popřát klidné a pohodové Vánoce... ideálně v obklopení klubíček a vašich nejbližších ♥♥♥