Jarní tvoření a náš rodinný KAL!

Ten čas tak neskutečně utíká, to je vážně hrůza. Polovina května pryč, a já jsem tu se svým přehledem o tvoření za... březen a duben -_-

Ale tak abych hned nezačínala tak škarohlídsky. Docela se dařilo. Z mé netvořící deprese mě jednoduše vytáhl šátek a nosítko, a díky tomu jsem mohla o něco klidněji tvořit přes den a nemusela jsem čekat na večer, kdy mě zachraňoval manžel. Dítě v šátku pěkně spí, a když spí hodně tvrdě, ani nemusím skákat na balonu a můžu zasednout ke kolovratu! Nebe. Teď v tuhle chvíli už je ve hře i kočárek a zahrada, což zejména vítají moje záda, ale jsem v začarovaném kruhu, protože nošení je super. No nevadí, tolik k mama problémům :D 

Minule jsem ukazovala rozpletený svetr BeauB - a doufala jsem, že si ho stihnu vzít na hory... Těší mě, že bych to bývala byla stihla. Mohérové rukávy se pletly docela rychle a docela zábavně! Nicméně na hory se nejelo - víme proč - takže ho vydatně nosím a dělám parádu na procházkách kolem kopce. Takový jakože můj soukromý luxus - jen tak se začínám oblékat do lepších věcí na obyč kočárování po okolí - ale každý si asi musel najít něco svého, vzhledem k situaci. Mě už prostě jen obecně docela chybělo (a chybí) se nějak hezky oblíknout, vzít si oblíbené šperky... já vím, global problem numero uno. Ale je to vlastně docela osvěžující a potřebné, se hezky cítit, když celý den řeším kakaný plínky a žvatlání. Člověk má rychle tendenci si zvyknout na ty tepláky a umaštěnej drdol. 

Když jsem cardigan dopletla, říkala jsem si - už nikdy nebudu plést s mohérem, děkuju pěkně. 

Třikrát velké ha ha ha.

Víte proč?

Teď jsem si objednala z Dropsu jejich Kid Silk, protože se tam objevila nová barva, šalvějová. No nechte to tam, žejo. A k tomu Alpaca od Isager, taky šalvějová. A plnění dalšího předsevzetí (nebo lépe řečeno - takového toho "make nine" - něco letos uháčkovat! Takže za ten ne zrovna levný nákup necítím sebemenší vinu :)))))). 

Jak jsem zmiňovala minule - návod na cardigan dost na nic, ale nakonec (po svých úpravách) se nosí skvěle. A často. Hřeje a vypadá luxusně. A je dlouhý. Prostě pecka :) Taková muchlavá (i když malinko kousavá) útulnost. 

Ladu (moje nevlastní dcera :)) úžasně fotí, fakt. ♥

A teď bych vám moc ráda představila jeden fantastický projekt! Začnu příběhem. :)

Asi jako každá pletařka, tak i já jsem snívala o pletací kavárně, kde tlacháte s kamarádkami-pletařkami a u toho si jen tak mimochodem dopřáváte všechny ty koláčky, dortíčky, kafíčka, limonády a další hříšné věci. (Já v tom teda nic hříšného nevidím, ale samozřejmě mám nějaké povědomí o tom, co znamená "jíst zdravě" - a to se obvykle v takových kavárnách neděje.. pokud nejsou "zdravé"... ale upřímně, mě mnohem líbezněji chutná PROSTĚ ČOKOLÁDOVÝ, POCTIVÝ DORT - než raw super zdravý nekalorický košíček bez cukru... :)
Tak. Spousta pletařek to štěstí má, že si takhle užívá pravidelně jedno odpoledne v týdnu. Já bohužel mezi ně nepatřím... ale když bydlíte na vesnici, půl hodiny autobusem do města - kde nemáte ani jednu pletací kamarádku... zůstanete prostě u toho snění. Nejsem extrovert, takže je pro mě trochu mučení, jen tak si v klidu vytáhnout jehlice v kavárně - SAMA - hned všichni koukají a mě takováhle pozornost ne vždycky lichotí........

Ale mám to štěstí, že jsem se dobře vdala :D a přišla tak k dvěma nadaným dcerám. (To je samozřejmě vtip, přišla jsem k nim před téměř deseti lety :)). Ta mladší - Ladu - začala postupně přicházet na chuť pletení. A já si vlastně ani nevybauju, jak se stalo, že jsme začaly podnikat naše pletací středy. Občas se k nám přidávala i její kamarádka Sofi, a každou středu jsme se sešly v kavárně, objednaly si nějaké ty šejky a toustíky a pletly jsme a tlachaly - zatímco starší dcera Helen byla na studiích v zahraničí. Když se vrátila, začala chodit s námi - jenomže se nudila a tak zkusila taky pletení. Jako první projekt zvládla Reynu, jako druhý projekt rovnou vyplétaný svetr. Pletení jí chytlo a já nestačila zírat O_o Tak jsme chodily takhle pěkně rodinně do kavárničky - a to už jsem byla těhotná - takže i ty velké porce všeho byly dost vítané :D

No a s příchodem mímy skončily naše kavárenské sedánky. Bylo mi z toho vážně smutno. I když doufám, že na tuhle tradici opět navážeme, bude to ještě nějakou dobu trvat, než to půjde, protože jestli něco nemám ráda, jsou to matky v kavárnách, co si chtějí za každou cenu pokecat, a tak nechají své dítko vřískat na úkor všech kolem... A aby se něco takového nedělo, nemohla bych plíst, ale věnovat se dítěti - a pak bych byla akorát naštvaná, že mám po pletení. Ale hlavu vzhůru k lepším zítřkům :) Už plánuji, jak vždycky na hodinu dostane tatínek kočárek a maminka si půjde zatím zaplést :D (doufám, že manžel nečte můj blog - nerada bych tento lstivý plán takto hloupě odhalila :D)

Tak si tak doma lebedíme, pleteme (spíš holky než já), obveselujeme se s koblížkem - a dostala jsem nápad. Co kdybychom si udělaly takový rodinný KAL a společně si upletly nějaký šátek? Setkalo se to s ohlasem - a co víc - skoro hned jsme se všechny shodly i na stejném projektu. Buccaneer od Justyny Lorkowske! Dlouho jsem toužila si ho uplést, a stejně tak dlouho jsem přemýšlela nad barevnými kombinacemi.
Náhodou jsem viděla nové fade sety od Yarn To You (jestli nechcete zázračně přijít o peníze, nedívejte se na jejich eshop!) - Magical Fountain, a posedlost se okamžitě dostavila. -_- Takový báječný přechod z hnědé do fialové! Takováhle barevná kombinace by mě nikdy nenapadla - a přitom to vypadalo tak úžasně ♥ Jenomže to nebylo zrovna nic moc levného, ten fade set a k tomu ještě dvě přadýnka základní barvy - a vážně mě to mučilo, ale řekla jsem si, že na to půjdu šalamounsky a zkusím si upříst něco podobného. Většinou, když mě takhle něco posedne, musím to stůj co stůj udělat hned, takže o víkendu padlo rozhodnutí o KALu a já už v neděli večer měla objednanou vlnu na předení.

Nebylo to zase tak jednoduché, protože jsem objednávala několik druhů fialových a hnědých, k tomu dvě základní stříbro-šedé a k tomu ještě nějaké tussah hedvábí - a to všechno z dvou různých eshopů. Když to všechno dorazilo, začalo vypočítávání a skládání barev tak, abych ze všech barviček poskládala v závěru 6 mini přadýnek.

Tady vpravo je onen magický set od Yarn To You - a vlevo změť barevných česanců připravených k mixáži.

Sčesáno a nachystáno k předení

A tady je základní barva - z velké většiny šedá/stříbrná a do toho přimíchané kousky ze všech barev z malých česanečků. 

Takhle krásné duhové světlo máme doma :D Ta cívka je ve skutečnosti docela malá, do výsledné příze byly potřeba dvě takovéhle cívky - a příze na jedné hodně tenounká - závěrečná dvojnitka měla nějakých 470m/100g

Tady je upředená šestice. V průběhu tvoření (i pletení) jsem měla docela pochybnosti, jak bude vypadat přechod mezi tou lila a béžovou - protože v česancích se zdálo všechno mnohem ... "fejdovatější"... :D Ale nakonec se mi zdá, že i když přechod mezi těmahle dvěma není moc plynulý, vůbec to nevadí - protože fialové i hnědé se prolínají docela dobře.

Normálně se svými fotkami moc nechlubím, ani nechvástám, ale tady jo, tohle je totiž pro mě pravé "yarn porn"... Je to tak krásný, a když vím, kolik času, příprav, předení to zabralo, má to prostě vysokou hodnotu. Ještě přidám dvě chvástací fotky!

Upřímně, mám se v předení ještě co učit a co vylepšovat. Před pár lety byl tohle sen, takováhle tenká dvojnitka - ale teď tam vidím samé ty silné a nepravidelné úseky. Na jednu stranu bych se mohla vymlouvar, že s dítětem na břiše v šátku se přede dost blbě a soustředěnost dost polevuje, ale nechci se vymlouvat, chci prostě příst dokonale. Nicméně příze se mi líbí i tak :)

A takovýhle koláček je přímo k nakousnutí! ♥ (teď už jste předpokládám ztratili veškeré důstojné mínění o mně... :D)

Docela jsem si to nerozvrhla úplně dobře, protože jsem napřed předla šestici (mimochodem - předla jsem jí celý jeden týden) a až potom tu základní (tu jsem předla další celý týden) - kdybych to udělala naopak, mohla jsem při skákání na balonu alespoň začít plíst... No, ne všechno se vždycky povede. V době, kdy jsem nahazovala, měla Helen téměř hotový svůj. :D

Hotové první vlnky. Spokojenost :)

Samotný návod se plete výborně, srozumitelný, jednoduchý, přitom zábavný - tak jak byste od dobré návrhářky čekali :)

Celý proces předení i pletení jsem dávala na Instagram do Stories - normálně na to moc nejsem, ale u tohohle jsem si dala záležet, takže tam mám i takové to "album" složené ze všech těch příspěvků - mimo jiné tam najdete i obrázky šátků holek - i předecí progres Ladu, která si na to upředla úplně božácký modrý fade - doporučuju zkouknout :) :)

Teď sem dám pár fotek z finálního focení, kdo to viděl na instagramu, uvidí tu ještě jednu momentku, která tam nebyla, aby to nebyla nuda :D

(pro orientaci - Helen je nahoře se svým super barevným šátkem a Ladu uprostřed se svým báječně předeným :))

Nojo, která rodina nemá taky takovýhle oduševnělý fotky, že... ale dávám je sem se svolením :D

Protože se mě na to pár lidí ptalo, nebo to zmiňovalo - tyhle báječný šaty mám od By Caldero :) Jsou z hutnějšího lnu, takže teď ještě v pohodě nositelné, ale na léto to musím nějak vyřešit (bude se šíííít! Asi :))  - jsou velepraktické a krásné, zavinovací, takže .... na kojení ideál (to jste nečekali, co? :D To začíná být charakteristika u všeho, co v poslední době vytvořím či nosím - "je to dobré na kojení" :D)

A jedna poslední kochací. 

Z šátku mám radost, líbí se mi moc, barevně jsem to myslím nakonec pěkně vychytala, ta velikost je taková akorát, prostě ♥ Ale asi ještě větší radost mám ze společného pletení. A víte, co je nej? Že už plánujeme letní rodinný KAL :))) Těším se naň moc!

Já vždycky to psaní článků pojímám dost zeširoka - nestačí mi napsat pár vět. Asi proto také nedokáži psát moc pravidelně a často. Ale moc si vážím všech, co to rádi čtou, to je prostě největší balzám a potěšení, po tom, co (i několik hodin) vytvářím jednotlivé příspěvky :) DĚKUJI VELICEMOC ♥