Sbohem léto! Krásné, šité, lněné! ♥

Bylo vůbec nějaké léto? Nebo se mi to jen zdálo? Mám pocit, že trvalo tak dva dny, a najednou už zase topím v peci a padá na mě podzimní skepse... 

Ale nebudu začínat hned takhle škaredě a zkusím si sama skrz letní tvoření vybavit všechno slunce a radost ♥ A snad se Vám budou nějaké moje výtvory líbit a třeba někoho i inspirují :)

Tvořila jsem toho pomálu, zato velice různorodě, řeka bych. Tak začnu tím, co jsem v posledním článku ukazovala rozpracované. 

Doufala jsem, že se mi podaří lněné bolerko uplést před létem, a protože to bylo bolerko (a s krátkým rukávem), nebyla to dokonce ani na mě taková mission impossible. Testovala jsem nového lněného adepta do eshopu, ale nechci ho zatím jmenovat, protože stejně je na to ještě čas (a kdo by v zimě pletl se lnem, žejo). Ale jsem nadmíru spokojená, len se netřepí, i po vyprání a řádném zanošení vypadá pořád stejně dobře - a hlavně na to nošení je to největší paráda. Sice ráda nosím tílka a větší výstřihy, ale zároveň moc nemám ráda příliš obnažená ramena - a tohle bolerko byla prostě trefa ♥

Pletla jsem Spring Quartet od Anny Johanny (jaká škoda, že její nejlepší návody začínají na S - takhle se s její Alphabet čelenží moc nepohnu, to už je třetí projekt na S od ní co jsem upletla :D). Udělala jsem si rukávy těsně nad loket, což bylo asi chytré, protože alespoň nelezou zpod rukávů jiné rukávy - jsou i dostatečně široké (možná trochu příliš, ale vzhledem k tomu, že to je lněný přehoz, mi to vůbec neva, u svetru by to vypadalo asi trochu divně). Návod byl psaný dobře a jednoduše, pokud se pamatuji, žádný problém jsem nezaznamenala - jen ty rukávy jsem si dělala podle sebe.

No a teď se přiznám - že zmíním asi to "důležitější" (tedy pro mě). Sleduju na instagramu nějaké šicí účty, a jeden z nich před létem vypustil novinku - střih na takové super obří lacláče (Leo Dungarees od By Hand London) - a k nim ještě přílepek v podobě velké sukně/šatů Leo Pinafore dress (takže "laclový vršek" je stejný, jen spodek je jiný). A já věděla, že moje šicí prokletí konečně prolomím, protože přesně tohle byl ten pravý návod pro mě, pro danou chvíli, pro nadcházející léto a pro jednu boží látku co jsem doma měla! 

(Návod pro mě = návod pro beznadějné začátečníky - kdyby náhodou někdo! :D)

Nechci to zbytečně a obšírně popisovat a přetvořit to na šicí blog, tak se budu trochu krotit. 

Celá realizace byla kupodivu opravdu rychlá - šicí střih měl u sebe i postup, takže sice jsem musela nějaké termíny gůglit, ale dobrý. 

A pak. Byly na světě. Moje první šaty! Něco, o čem jsem snila od dětství. Popsat to, jakou jsem z nich měla (a pořád mám!!) radost, je asi úplně nemožný Tak skvělý pocit jsem dlouho nezažila ♥ 

A po ušití mi došlo, že vlastně s bolerkem tvoří úplně dokonalý match! Obojí v krémové, obojí lněné, a barevně se dají dotvořit podle libosti!

A teď - hleďte! :) 

S pomocníkem :)

A nosila jsem je opravdu celé léto. Skoro. Když jsem zrovna nenosila novou tuniku od Caldero se svými ušitými bolerky! :) 

Radost z šatů mě osmělila zkusit něco dalšího, a v tomhle mi dost pomáhá vyhledávání na instagramu. Hrozně rychle se člověk může proklikat přes různé hashtagy a jiné švadlenky na věci, co se mu líbí - a přesně takhle jsem našla i Morning Glory top od Sarak Kirsten. Je to takové bolerko na zavázání a dost často se nosí i zavázáním dozadu, takže jako normální top. Což bohužel není varianta pro mě (kvůli kojení a taky nemám odvahu na to takhle v klidu odhalit záda a ještě ani nemít podprsenku...). Nicméně tenhle návod je zadarmo, což byl příjemný bonus navíc - na stránce Sarah zadáte jen mail a do mailu Vám přijde návod na ušití, což je jen soubor několika měření a výpočtů přenesených na tři obdélníky - no jako naprostá a jednoduchá pecka, fakt úžasnost!

Přesně takové nějaké bolerko jsem nutně potřebovala (problém s obnaženými rameny :D) a tak jsem si nakoupila vínovou gázovinu a prémiový len s pivoňkama ♥ ooooo, nádhera! 

S gázovinou se mi pracovalo trochu zvláštně, ale moc mě bavilo, jak u prvního bolerka tam bylo spoustu chyb a nepřesností - ale u druhého už jsem si dala opravdu hodně záležet, a všechny francouzské švy i koncové lemování bylo mnohem mnohem lepší. Je úžasný vidět takhle rychle takový progres ve svých dovednostech - to je rozhodně velká výhoda oproti pletení - ta neskutečná rychlost. Bolerko máte za odpoledne a šaty za dvě. I s všetečnýma batolecíma ručičkama. :D

S radostí jsem taky zjistila, jak se dají obě bolerka úchvatně kombinovat s šatama - a díky tomu, že jsou šaty krémové, tak se mi snad i odpouští moje oblíbená vínová, na kterou teda jakože nemám moc nárok (jsem postižená s tou barevnou typologií, fakt!).

Tady jsou na ukázku jen dvě naprosto hrozné fotky z telefonu - ale vínové bolerko vám ukážu za chvíli a pivoňkové jsem byla prostě nehorázně líná nějak lépe nafotit - ale pro představu to určitě postačí.

A božsky se nosí i s Caldero tunikou! ♥

Ještě moje šicí pindání nekončí :-) (koho to nezajímá, přeskočte ještě tenhle odstavec - pak už bude pletení! :D)

V létě jsem s kamarádkou navštívila LenFest v Kamenickém Šenově, takže co by kamenem dohodil od nás - což je úplně nadpozemsky neuvěřitelné, že se taky nějaká akce koná takhle blízko místu kde bydlím :D A ještě takovýhle festiválek! Můžete si tam prostě nakoupit všechno možné ze lnu - oblečení, věci do bytu i do kuchyně, doplňky, a taky - metráž! Na to jsem se speciálně těšila, protože jsem zrovna pár dnů předtím přišla na jeden český atteliér, který si nechává přímo tady v Čechách vyrábět svoje vlastní látky, podle vlastního designu, a je to opravdu extra třída! ♥  (Ateliér Terej)

Zakoukala jsem se na internetu do jedné pruhované látky, ale protože nejsem zrovna na pruhy, bylo skvělé, že jsem si mohla látku prohlédnout naživo... a tak jsem za chvíli odešla se 3 metry :D Látka je nádherná - není tolik mačkavá (je to kepr), je lesklá a proužky jsou neskutečně měňavé! Kouzelnost ♥

Chvilku jsem přemýšlela, co z toho - ale protože jsme se chystali na zámek Sychrov, na Skotské hry, chtěla jsem něco speciálnějšího... A tak jsem si řekla, že zkusím udělat variantu na Ogden Cami top, prodloužím ho, a budou z toho high-low šaty s volánem! A ramínkama na zavázání. 

Dlouho jsem dělala náčrty a výpočty a měření, a bála jsem se neskutečně, že to zvořu - zdálo se mi, že jsem si toho naložila příliš, ale prostě tyhle šaty byly vysněné... měla jsem je jednou, z nějakého slaboučkého úpletu, ze sekáče, za stovku... jenže materiál byl chabý a dlouho mi nevydržely. Ale byly to nejbožejší šaty, ten efekt, když s nimi jdete, a bohatá sukně se za vámi vlní, ach, to je prostě úžasný T_T

No, řekla jsem si, že prostě do toho jdu, protože už jsem v životě přišla o víc než o 1200,- za látku, a pokud to opravdu tak podělám, tak si z toho ušiju jen ten Ogden Cami top a bude. A aspoň budu vědět co a jak s šatama na příště.

Top jsem měla připravený, trochu mě tam popravdě mátl vnitřek - podšívka - nejspíš jsem něco udělala blbě a skončila mi příliš krátká (na úrovni prsou), ale naštěstí - stejně jsem šaty měla s bolerkem a nebylo to vidět... Pak přišla chvíle stříhnutí sukně, hrdinně jsem se do toho pustila :D A za dva večery bylo hotovo. Poprvé jsem řasila volán, a vyšlo to! 

Mají své mouchy, a mají jich dost (rubová strana, fujky), ale... ten pocit, když jsem si svoje vysněný šaty oblíkla na sebe, a všechno bylo (víceméně) tak, jak má! Ten pocit byl k nezaplacení. ♥

Na Skotských hrách jsem je nosila velice hrdě, povlávaly opravdu dechberoucně ♥ A sklidila jsem i několik komplimentů. :) Nicméně na příští rok už mám v hlavě připravenou tartanovou róbu, hoho! 

A tady jsou!
(S vínovým bolerkem, samože :-))

Tak, a konečně pletení! :)

Měla jsem na prázdniny naplánovaný pevně jen jeden projekt - a to šátek pro kamarádku k narozeninám. Protože slaví až na konci srpna, dala jsem si pěkně čas, abych nebyla ve stresu, a začala hned na začátku července. Chtěla jsem pro ní něco krajkového, ale ne celo-krajkového, něco "tak akorát", a ideálně ze 2 barev. Vyhrál to šátek Chamomille Dreams od Susanny Winter (na insta jako @talviknits), což je finská designérka (jen tak mimochodem :)). Šátek jsem měla dlooouho v oblíbených, tak jsem měla radost, že ho mohu konečně uplést. Spotřeba byla nějak necelá dvě klubka klasické fingering příze, a protože kamarádka je milovnice šedé a odhadovala jsem jí na ne příliš velkou fanynku kousavé vlny, nabarvila jsem Baby Merino od Dropsu, a výsledek dopadl skvěle (po pravdě jsem ani nečekala, že by to mělo dopadnout jinak - barvení solid barev je jednoduchost sama, zvlášť když mám po ruce vzorníky a poznámky ze všech předchozích barvení). 

Návod byl jednoduchý, srozumitelný, hezky napsaný, pěkně to "odsejpalo" a ještě před koncem července jsem měla šátek hotov. 

Měla jsem radost - a hlavně kamarádka měla neuvěřitelnou radost ♥ Nemám v okolí vlastně skoro nikoho, kdo by chtěl a oceňoval moje pletenosti, o to víc mě to těšilo :) 

Tady je :) 

No, a jak jsem na tenhle rok začala neohroženě a neúnavně s ponožkama, nějak mě to dohnalo, a o prázdninách jsem měla takové "menší ponožkové vyhoření". Nechtělo se mi nic. Nelákaly mě žádné. Když jsem byla takhle marná, řekla jsem si, že alespoň trochu provětrám svoje zbytky, a pokusím se z toho udělat něco užitečného - a také si "splním" alespoň ještě jednu věc ze svého ponožkového předsevzetí - takže jsem se pustila do ponožek Broken Seed Stitch Socks (zde jsou na Ravelry, free k dostání). 

Vzor je úplně primitivní, takže nebyl problém otočit směr pletení a plést od špičky - chtěla jsem si totiž zopakovat svojí oblíbenou kulatější špičku z Dear Björn Socks. Špičky, paty a lemy jsem pletla z vínového zbytku ponožkovy od Ikke (původně na šátku Ladu), a vzor jsem střídala duhovou z právě výše zmíněných Dear Björn a k tomu také zbytek šedé ponožkovky od Ikke, pro změnu z šátku Helen. Vzor mě po pravdě bavil jen chvilku a pak už jsem byla zpruzená, ale bylo to asi spíš mým špatným nastavením, neviním z toho vzor - ten si myslím dokáže být zábavný (a hlavně oddychový), o tom žádná :).

Nicméně ponožky mají několik zásadních kladů:

1) jsou z dobrých přízí, takže moc příjemné na nošení

2) NO WASTE!

3) protože jsem dement, nejhezčí ponožky skoro nenosím, abych je nezničila - tudíž teď v chladnějších dnech nosím hlavně tyhlety... takže nejnošenější ponožky! (tohle fakt musím změnit -_-)

A teď alespoň dva obrázky!

Přiznám se, že nejsem nijak velký fanoušek "dědolesovských ponožek" (i když svoje lamí a mopsí mám ráda, to jo!), ale na pletených ponožkách mám moc ráda tenhle efekt "nestejnosti" ♥

Tak. Článek dopisuju na úplném konci září. Teď jsem zase moc dobře naladěná na vlněnou vlnu, takže mi pletení jde mnohem lépe než v létě, za což jsem neskonale vděčná ♥ 

Zrovna běží severský KAL - rozhodla jsem se poměrně spontánně pro šátek Nupullaan od Sari Nordlund, a mám neskutečnou radost, když jsem viděla, kolik lidí se do KALu chtělo připojit - a připojilo! :) Samozřejmě to nemá ani zdaleka grády jako... jako - no - všechny známé kaly co znám, to je jasný :D Ale i tak mám radost, protože šátek je prostě nádherný a už se nemůžu dočkat na jeho nošení - a zároveň nechci, aby skončil - pletení samotné mě děsně moc baví ♥

Tady je můj rozpletený a doufám, že se příště budu moci pochlubit hotovým, nebo alespoň v pokročilejší fázi! (A také snad nějakými ponožkami, a progresem s pudrovým svetrem! :)) 

Zatím Vám přeji klidný, krásný a radostný podzim! ♥♥♥

(P.S.: a do KALu se ještě směle přidejte! Konec bude až na konci listopadu, a plánuji nějakou vymazelnou výhru pro toho, kdo poplete ze severských vlnek :))